Dojmy Den 3.

MOJI SPONZOŘI:

Dobré ráno, přátelé. Uplynulé dny pro mne byly moc krásné. Poznal jsem, jakou sílu dokáží dodat jednomu člověku povzbuzující zprávy.

Uvedu příklad: včera v půl 11 dopoledne jsem si pololehl na silnici, vedoucí z jedné vesnice do druhé. Začal mne pobolivat kotník a má rychlost se rapidně zmenšila. Vysílen jsem tedy ulehl, chtěje odlehčit kotníku i puchýřům. Docházela mi voda. Vzkaz na fejsbuku našlo za kratičkou dobu a sil mi dodalo tolik lidí, že jsem bezmyšlenkovitě vstanul a bolest nebolest vyrazil jsem dále. Vodu jsem najednou již nepotřeboval, tíha batohu stala se nulovou. Puchýře neexistovaly.

Viděl jsem i selata, přecházející cestu jedno za druhým. Jejich mamka šla asi jako první, tu jsem nespatřil. Popošel jsem s třemi deci vody asi 10 km, stále hnaný těmi vzkazy. Došel jsem do vesnice, kde mi ochotní lidé dali ještě více vody, než jsem potřeboval. Poprali mi hodně štěstí a já vyrazil dále. Bylo krásné sledovat okolní krajinu, slunce se opíralo a oblaka na malicke chvilky způsobovala, že jsem byl ve stínu.

Opět jsem si pročítal vzkazy, které mi dodávaly tolik síly. Musím Vám za ně moc poděkovat. Opravdu není nic krásnějšího. Byli jste mýma nahradnima nohama. Když jsem poté později odpoledne šel polní cestou, která najednou skončila, vystřídaly ji vyjeté koleje od kombajnu, šel jsem dále, vidina cíle mne popoháněla dál a dál.

Ušel jsem necelých 40 km, což, myslím, je na můj stav supr výkon. Prošel jsem kolem zříceniny hradu Rabštejn, i zámku. Nalomen bolestí, kulhající, avšak stále jdoucí. Zbývaly necelé tři kilometry. Za Rabštejnem přišlo největší stoupání. Najednou jsem si nahlas řekl: chtěl jsi to? Šel sis za svým snem? Jsi tady? Jsi sám? Na vše jsem nalezl kladnou odpověď. Stále jsem stoupal, hůlky klapaly do kroku. Konečně jsem dorazil na ubytování, kde na mne čekal můj švagr. Odhodil jsem batoh, jehož váha mne srážela k zemi. Sedl jsem si a vychutnával opojné chvíle Vítězství.

Chtěl jsem Vám takto alespoň trosku přiblížit mé pocity a dojmy, kterých bylo nespočet. Nebyly jen kladné, ale těch kladných bylo více. A bylo jich více i kvůli Vám. Možná jsem to zadrbal těmi botami, kdyby se mi nevytvořily puchýře hned první den, byl bych nejspíše pokračoval dále. Všechny jsem musel propíchnout, na ploskách, na prstech, některé mám stále. Koupil jsem si náhradní, chvíli jsem v nich šel, ale nohy byly tak zdecimované, že jsem musel pokračovat v sandálech, abych jim trochu ulevil. No a již zřejmě nebylo zbytí, kotník natekl, druhá noha taky. Když jsem sandále včera po dvou dnech sundal, nohy nevypadaly vůbec dobře. Namazal jsem je gelem, ale do rána natekly ještě více.

Proto se, Vám, musím omluvit, pokračovat nemohu. Chtěl bych moc jít dále a splnit svůj cíl, kvůli sobě, kvůli Vám, ale nohy bolí moc. Diky moc za přízeň. S pozdravem Jirka
  1. Managing Director
  2. Managing Director
  3. Managing Director